Name: 2nd Subscription Concert
Start: 2024-04-17T00:00:00.000Z
End: 2024-04-17T00:00:00.000Z
Location: Obecní dům (Municipal House)

Admin

Czech National Symphony Orchestra

Orchestra

Дирижер

Steven Mercurio

Violinist

Chloë Hanslip

violin

2nd Subscription Concert

Прага

Чехия

Obecní dům (Municipal House)

Smetana hall

Public

concert

Оратория

Моя Родина

Концерт для скрипки № 1 соль минор, соч. 26

Симфония № 9 ми минор, соч. 95 («Из нового света»), B. 178

Joshua Dos

Одобрено

Na II. abonentním koncertě zazní dvě nejslavnější a nejhranější díla české hudby v kombinaci s oblíbeným romantickým houslovým koncertem.

Bedřich Smetana (1824–1884), jehož 200. výročí od narození si v roce 2024 připomínáme, žádnou ze svých symfonických básní Mé vlasti nikdy neslyšel. První dvě, Vyšehrad a Vltavu, komponoval téměř současně od konce září do 8. prosince 1874, kdy dokončil za pouhých 19 dní Vltavu již v úplné hluchotě. V následujícím roce 1875 napsal další dvě, Šárku a Z českých luhů a hájů. O tři roky později dílo dotvořil do definitivní šestidílné podoby skladbami Tábor a Blaník. Cyklus věnoval „královskému městu Praze“, kterou miloval a kde prožil většinu svého života. Pro své nesporné hudební kvality jsou symfonické básně Mé vlasti součástí repertoáru dirigentů a orchestrů po celém světě, Vltava je nejpopulárnější z nich.

Ze tří koncertů pro housle německého skladatele a dirigenta Maxe Brucha (1838–1920) je nejznámější Koncert pro housle a orchestr č. 1 g moll, op. 26. Vznikl v původní podobě roku 1866, ale Bruch po prvním uvedení skladbu výrazně přepracoval a její definitivní podoba měla premiéru za autorova řízení 7. ledna 1868 v Brémách, sólistou byl nikdo menší než slavný Joseph Joachim, jemuž je také dílo věnováno. Koncert nabyl brzy neobyčejné obliby, ač skladatel byl poněkud zklamán jeho jednostrannou popularitou na úkor ostatních svých děl.

Devátá a zároveň poslední symfonie Antonína Dvořáka (1841–1904) vznikla v prvém roce skladatelova (tříletého) pobytu ve Spojených státech.  Silné dojmy z nového prostředí, finanční nezávislost, pocit „velvyslance“ české hudby a ambice dokázat, že nezklame očekávání – to vše zastihlo Dvořáka v prvních měsících jeho pobytu v Americe na vrcholu tvůrčích sil. Skladatel dokončil svou Devátou symfonii, v níž vyjádřil stesk a lásku k domovu, radost z tvorby a života vůbec, 24. května 1893. „Novosvětská“ je ve světovém kontextu Dvořákovým nejhranějším dílem. Druhá věta Largo se stala doslova hitem a žije v mnoha úpravách dodnes.

čeština

Tonight’s concert features the two most famous and most frequently performed Czech works in combination with the popular Romantic violin concerto.

Bedřich Smetana (1824–1884), the bicentenary of whose birth we mark this year, never heard any of the symphonic poems of his Má vlast (My Country). He wrote the first two, Vyšehrad and Vltava, almost concurrently, from the end of September to 8 December 1874, when he completed Vltava within a mere 19 days, now completely deaf. The following year, 1875, he wrote another two poems, Šárka and From Bohemia’s Woods and Fields. Three years later he completed the work as a final six-part opus by adding Tábor and Blaník. He dedicated the cycle to the “royal city of Prague”, which he loved and where he had spent most of his life. 

Má vlast as a complete cycle was given its first performance on Prague’s Žofín on 5 November 1882, involving an expanded orchestra from the Czech Opera conducted by Adolf Čech; it was a huge success. In future years the work became a unique symbol of national self-awareness. For their undisputed musical qualities the symphonic poems in Má vlast are an integral part of the repertoire of conductors and orchestras all over the world, with Vltava remaining the most popular of the cycle.

Of the three violin concertos by German composer and conductor Max Bruch (1838–1920) the best known is Concerto for Violin and Orchestra No. 1 in G minor, Op. 26. It was written in its original version in 1866 but, after the first performance of the work, Bruch revised it considerably and its definitive form was premiered in Bremen on 7 January 1868, with the composer standing on the conductor’s rostrum; the soloist was no less an artist than the celebrated Joseph Joachim, to whom the piece is also dedicated. The concerto quickly became extraordinarily popular, although the composer was somewhat disappointed that it enjoyed such unilateral admiration to the detriment of his other works.

The premiere of Antonín Dvořák’s (1841–1904) last Symphony No. 9 in E minor “From the New World”, Op. 95 was held in New York’s Carnegie Hall on 16 December 1893 and it proved to be the greatest triumph of the composer’s career to date. It was written concurrently with the String Quartet in F major, Op. 96 and String Quintet in E flat major, Op. 97 during the first year of Dvořák’s three-year period in the United States. He declared of these three works with their characteristic “American” tone: “… I know that I would never have written these pieces in this way if I had not seen America!”

Powerful impressions from his new environment, financial independence, the sense of adopting the role of an “ambassador” of Czech Music, and his ambition to prove he would not fall short of expectations – all these were essential elements of Dvořák’s existence in the first few months of his stay in America, when he was at the peak of his creative endeavours. The composer completed his Ninth Symphony, in which he expressed his nostalgia and love for his homeland, and his joy from his compositional work and from life itself, on 24 May 1893. In an international context the “New World Symphony” is Dvořák’s most performed work. The second movement Largo is now a hit worldwide and lives on in numerous arrangements to this day.

English

Участие в выступлениях (Исполнители и постановщики )

Ансамбль