Name: Der fliegende Holländer
Start: 2025-05-18T00:00:00.000Z
End: 2025-05-18T00:00:00.000Z
Location: Státní Opera Praha (The State Opera)

Admin

National Theatre Prague

Conductor

Richard Hein

Stage director

Ole Anders Tandberg

Set designer

Martin Černý

Costume designer

Maria Geber

Lighting designer

Åsa Frankenberg

Chorus master

Adolf Melichar

Dramaturge

Jitka Slavíková

Singer

Bass-baritone

Joachim Goltz

The Dutchman

Olafur Sigurdarson

Soprano

Dorothea Herbert

Senta

Mezzo-soprano

Jana Sýkorová

Mary

Bass

Zdeněk Plech

Daland

Tenor

Michal Lehotský

Eric

Aleš Briscein

Daniel Matoušek

Daland's Steersman

ドイツ語

Der fliegende Holländer -  (The Flying Dutchman)

Prague

Czech Republic

Státní Opera Praha (The State Opera)

Der fliegende Holländer Wagner, Richard

Public

The Flying Dutchman

Sharan Allad

チェコ語

英語

Approved

One of the chapters of the German Romantic poet and prose writer Heinrich Heine’s novel The Memoirs of Mister von Schnabelewopski describes the  “Flying Dutchman”, a sea captain who strives to outdo Nature by sailing through a ferocious storm and is duly cursed for his blasphemy, with his one and only hope for redemption by death being the true love of a woman. The story immediately captivated Richard Wagner. What more could a Romantic composer wish than to express through music a stormy sea, ruffled human souls, amorous passions and the determination to die for love? The lead heroine, Senta, embodies Wagner’s notion of the ideal woman, prepared to sacrifice herself in order to save a male hero.

Der fliegende Holländer links up to the tradition of Carl Maria von Weber’s and Heinrich Marschner’s German Romantic operas. Yet even though still adhering to the conventional structure of self-contained numbers with recitatives and arias, in this work Wagner set out on the path towards the style that would characterise his later creations, through-composed music dramas with leitmotivs, associated with specific characters and themes. An important role in the opera is played by a dream: Senta lives in another world, different to that inhabited by the people around her; she yearns for the mysterious Dutchman, a figment of her imagination and a phantom she deems real. Wagner thus afforded theatre-makers tremendous scope for presenting the often very narrow borders between reality and dream, or sanity and insanity.

Der fliegende Holländer received its world premiere on 2 January 1843 in Dresden, with Wagner conducting. Its first performance in the Czech lands was given on 7 September 1856 by the German opera company at the Estates Theatre in Prague, under the baton of František Škroup. The opera’s new production was undertaken by the German conductor Karl-Heinz Steffens, currently serving as the music director of the State Opera, and the Norwegian theatre director and designer Ole Anders Tandberg.

English

V jedné kapitole knihy německého romantického básníka a prozaika Heinricha Heineho Paměti pana Schnabelewopského se objevuje jaksi v druhém plánu postava „bludného Holanďana“. Osud námořníka, který se prohřešil tím, že chtěl za každou cenu překonat přírodu a proplout nebezpečnou bouří, je za své rouhání proklet a jeho jedinou nadějí na vysvobozující smrt je věrná láska ženy, Richarda Wagnera okamžitě upoutal. Co víc by si měl romantický skladatel přát, než hudbou vyjádřit rozbouřené moře, rozhárané lidské duše, milostné vášně i odhodlání pro lásku zemřít? Do hlavní ženské hrdinky Senty Wagner promítl svou představu ženského ideálu, který se obětuje pro spásu mužského hrdiny. Takovou rolí je v jeho tvorbě i Alžběta v Tannhäuserovi, Isolda v Tristanovi a Isoldě a Brünnhilda v Prstenu Nibelungově.

Bludný Holanďan navazuje na tradici německých romantických oper Carla Marii von Webera a Heinricha Marschnera. Je to v zásadě ještě tradiční opera uzavřených čísel s recitativy a áriemi, zároveň zde ale Wagner již nastoupil cestu k pozdějším prokomponovaným hudebním dramatům s leitmotivy, spojenými s konkrétními postavami a tématy.

Ty základní jsou obsažené již v předehře: Holanďanův motiv, motiv bouře a motiv vykoupení. Důležitou roli má v opeře také sen: Senta žije v jiném světě než její okolí, touží po výplodu své vlastní fantazie, po Holanďanovi, jehož přízrak je pro ni skutečností. Inscenátorům tak Wagner nabídl široký prostor k vyjádření často velmi úzkých hranic mezi realitou a snem či mezi rozumem a šílenstvím.

Premiéra se uskutečnila 2. 1. 1843 v Drážďanech pod Wagnerovou taktovkou. V Čechách uvedl Bludného Holanďana poprvé 7. 9. 1856 soubor německé opery Stavovského divadla v Praze pod taktovkou Františka Škroupa. Zatím poslední pražská inscenace měla premiéru ve Státní opeře Praha 29. 5. 2008 v nastudování dirigenta Guillauma Tourniairea a v režii Stephena Taylora. Nové inscenace se ujal německý dirigent Karl-Heinz Steffens, a norský režisér a scénograf Ole Anders Tandberg.

čeština

パフォーマンスクレジット (キャスト＆クルー )

キャスト

クルー