Německý dirigent Axel Kober má za sebou šéfovské pozice v operních divadlech ve Schwerinu, Dortmundu, Mannheimu, Lipsku a v Deutsche Oper am Rhein. Dirigoval také na wagnerovském festivalu v Bayreuthu. Aby prokázal předpokládanou všestrannost, přiveze však do Prahy partitury české a britské hudby. Po Dramatické ouvertuře Josefa Suka, absolventském díle, kterým budoucí skvělý skladatel a současně i sekundista Českého kvarteta završil v roce 1892 studium kompozice u Antonína Dvořáka na Pražské konzervatoři, zazní dvě nejslavnější skladby Edwarda Elgara. Pozdní romantik, skladatel samouk, ve výchozí pozici outsider, žil převážně mimo metropoli, podporován jen důvěrou manželky v sílu talentu. Nakonec ho proslavily Variace Enigma. Jejich hrdinsky melancholický styl je založen na hudební charakteristice, má jít o zpodobnění přátel. První variace by mohla být skladatelovou ženou Alicí, poslední čtrnáctá variace, velké symfonické finále, může ztělesňovat autora samého, majícího už dostatečné tvůrčí sebevědomí. Violoncellový koncert je zcela určitě další nejpopulárnější Elgarovou skladbou. Vznikal v roce 1919 na letním bytě v Sussexu na jižním pobřeží Anglie, kam ještě o prázdninách o rok dříve přes kanál La Manche doléhal v noci válečný hluk. Má v sobě intenzivní hloubku a nostalgii a určitě i smutek nad válkou poničenou Evropou. Skrytou krásu skladby publiku definitivně objevila až v 70. letech cellistka Jacqueline du Pré.
