Name: JK Voices - Ženské sbory
Start: 2024-11-13T00:00:00.000Z
End: 2024-11-13T00:00:00.000Z
Location: Janáčkovo divadlo

Organization

Admin

Janáček Brno International Festival

Others

JK Voices

Conductor

Jakub Klecker

JK Voices - Ženské sbory

Brno

Czech Republic

Janáčkovo divadlo

JK Voices - Ženské sbory: Kašpar Rucký Janáček (+4 More)

Public

Kašpar Rucký

Hradčanské písničky, JW 4/40

Vlčí stopa (Wolf Tracks)

10 Zpěvů (10 Songs)

3 Sacred Songs, op. H.339

Simon Samuel

Approved

Compositions intended for women’s choirs are in a minority compared to men’s or mixed choirs, which have a greater tradition in our environment. Nevertheless, even for this cast, excellent, often top works were created by Czech composers.

Leoš Janáček (1854–1928) is one of them. He composed mainly for male voices, as Brno had excellent choirs such as Svatopluk or later the Moravian Teachers Singing Association. A change came in 1916. War was raging in the world and many men had to enlist in the Austro-Hungarian army. The men’s choirs have emptied out. Ferdinand Vach, choirmaster of the Moravian Teachers, decided to found the Moravian Lady Teachers Choir. And it was for them that Janáček composed all his women’s choirs, during a short period in early 1916. He based them mainly on the texts of the epic poems of his friend František Serafínský Procházka and his collection Hradčany Songs, and added a poem by Jaroslav Vrchlický. All these compositions are very demanding in terms of interpretation and are therefore performed rather rarely.

Ten Songs for Female Choir with Piano for Four Hands is the first real choral composition by Josef Suk (1874–1935). It was written in 1899 to the lyrics of Slavic folk songs and it shows the musical thinking of the young Suk, so we can also hear the connection with the stage music for Radúz and Mahulena. It is undeniably one of the jewels of Czech choral music.

Bohuslav Martinů’s (1890–1959) Three Sacred Songs is also a work based on Czech folk poetry. Martinů wrote them in New York in 1952, when it was clear to him that a return to his native country was impossible. It is a period when he returns to his home at least through his work. The songs thus bear the poetry of the composer’s Highland cantatas, the most famous of which is The Opening of the Wells.

Jiří Zahrádka

English

Kompositionen für Frauenschor sind in der Minderzahl gegenüber Werken für Männer- oder gemischten Chor, die hierzulande eine längere Tradition haben. Dennoch haben manche tschechische Komponisten auch für diese Besetzung großartige Werke geschrieben.

Einer dieser Autoren ist auch Leoš Janáček (1854–1928). Auch er komponierte vorrangig Stücke für Männerstimmen, bestanden doch in Brünn hervorragende Chöre wie Svatopluk oder später der Sängerbund mährischer Lehrer. Doch 1916 kam es zu einer Zäsur. In der Welt tobte der Krieg, und viele Männer wurden in die österreichisch-ungarische Armee eingezogen. Die Männerchöre verloren immer mehr ihrer Mitglieder. Ferdinand Vach, der Chorleiter der mährischen Lehrer, entschloss sich daraufhin zur Gründung eines Chors mährischer Lehrerinnen. Und gerade für sie schrieb Janáček alle seine Werke für Frauenchor, die in einem kurzen Zeitraum zu Beginn des Jahres 1916 entstanden. Dabei ging er vor allem von den Texten der epischen Gedichte seines Freundes František Serafínský Procházka und dessen Sammlung Hradschiner Lieder aus, fügte jedoch auch ein Gedicht von Jaroslav Vrchlický hinzu. Alle diese Kompositionen stellen hohe Anforderungen an die Interpreten und werden von daher eher selten aufgeführt.

Die Zehn Gesänge für Frauenchor und Klavier zu 4 Händen sind das erste wirkliche Chorwerk von Josef Suk (1874–1935). Er schrieb sie im Jahr 1899 nach Texten slawischer Volkslieder, und sie zeigen gut das musikalische Denken des jungen Suk, so dass wir hier auch Anklänge an die szenische Musik zu Radúz und Mahulena heraushören können. Die Zehn Gesänge sind zweifellos ein Kleinod des tschechischen Chorschaffens.

Auch die Dreistimmigen heiligen Lieder von Bohuslav Martinů (1890–1959) basieren auf Texten der tschechischen Volkspoesie. Martinů schrieb sie 1952 in New York, als ihm klar war, dass eine Rückkehr in sein Heimatland nicht mehr möglich sein würde. In diesen Jahren wandte er sich wenigstens in seinem Schaffen wieder der alten Heimat zu. Die Lieder tragen daher die Poetik von Martinůs Kantaten aus der Vysočina, unter denen Das Maifest der Brünnlein am bekanntesten ist.

Jiří Zahrádka

Deutsch

Jedním z nich je i Leoš Janáček (1854–1928). Ten komponoval především pro mužské hlasy, jelikož měl v Brně vynikající sbory jako Svatopluk či později Pěvecké sdružení moravských učitelů. Změna nastala v roce 1916. Ve světě zuřila válka a mnoho mužů muselo narukovat do rakousko-uherské armády. Mužské sbory se vylidnily. Ferdinand Vach, sbormistr moravských učitelů, se proto rozhodl založit Sbor moravských učitelek. A právě pro ně složil Janáček všechny své ženské sbory, a to během krátkého období počátku roku 1916. Vycházel přitom především z textu epických básní svého přítele Františka Serafínského Procházky a jeho sbírky Hradčanské písničky, a k tomu přidal báseň Jaroslava Vrchlického. Všechny tyto kompozice jsou velmi interpretačně náročné a bývají proto uváděny spíše výjimečně.

10 zpěvů pro ženský sbor a klavír na 4 ruce je první skutečnou sborovou kompozicí Josefa Suka (1874–1935). Napsal ji v roce 1899 na texty slovanských lidových písní a je v ní patrné hudební myšlení mladého Suka, takže zde můžeme slyšet i souvislost se scénickou hudbou k Radúzovi a Mahuleně. Jde nesporně o jeden z klenotů české sborové tvorby.

Také Trojhlasé písně posvátné Bohuslava Martinů (1890–1959) je dílem, které vychází z textu české lidové poezie. Martinů je napsal v New Yorku v roce 1952, kdy mu bylo jasné, že návrat do jeho rodné země je nemožný. Je to období, kdy se vrací do svého domova alespoň prostřednictvím své tvorby. Písně tak nesou poetiku skladatelových vysočinských kantát, z nichž nejznámější je Otvírání studánek.

Jiří Zahrádka

čeština

Frammistaða áskriftir (Leikarar & starfslið )

Hljómsveit