Verdiho v pořadí třetí opera Nabucco zpracovává biblický námět ze Starého zákona o babylónském králi Nabukadnezarovi (cca 630–562 př. Kr.). Již její premiéra v roce 1842 zaznamenala velký úspěch, tehdejší publikum v ní vnímalo i jinotajné vyjádření zápasu italského národa za osvobození z habsburského područí a za sjednocení. Tento moment pak podtrhla jedinečným způsobem Verdiho hudba. Slavná sborová píseň, „árie pro sbor“ Va, pensiero, sull’ali dorate (Leť, myšlenko, na zlatých křídlech) zaznívala na pouličních manifestacích po celé Itálii a dodnes je nejpopulárnějším hudebním číslem celé opery. Verdi tuto operu napsal na text libretisty Temistocla Solery, který se inspiroval historickými reáliemi a biblickými knihami Starého zákona o dobytí Jeruzaléma, zničení jeruzalemského chrámu a následném osudu Židů v babylonském zajetí. Básník Solera obohatil děj opery o další postavy, o Nabuccovy dvě dcery, židovského bojovníka Ismaela, proroka Zaccariu, tedy Zachariáše (faktický prorok Zacharjáš však žil v jiné době). S nimi všemi prožíváme sugestivní Verdiho hudbu, vyjadřující všechny dramatické situace a vypjaté emoce postav, které vrcholí líčením Nabuccova šílenství.
Uvádíme v italském originále s českými a anglickými titulky.
V Národním divadle moravskoslezském byl Nabucco doposud uveden v pouhých třech nastudováních (1968,1989, naposledy roku 1998; tato inscenace měla svou derniéru až v roce 2016).
Naší novou inscenací se vracíme k jevištní podobě prvního ostravského uvedení Nabucca z roku 1968, čímž vyjádříme úctu dvěma tvůrcům, režisérovi Miloslavu Nekvasilovi a scénografovi Vladimíru Šrámkovi, kteří svou společnou prací v letech 1960–1990 zanechali v dějinách ostravské opery výraznou stopu.
