Spiritual concert by Martinů, Janáček, Haas, P., Gallus, Various, čt 07 lis 2024, Od (2024/2024), Dirigent Tomáš Krejčí, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, Staré Brno, Czech Republic

Na koncertě ve starobylé bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně zazní vedle drobných duchovních skladeb pozdně renesančního skladatele působícího v Olomouci, Kroměříži, Brně a Praze Jacoba Handla-Galla (1550–1591), jen o málo mladšího českého šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564–1621) a Leoše Janáčka (1854–1928), který v bazilice zastával funkci ředitele kůru, také dvě rozsáhlá díla skladatelů 20. století; Pavla Haase (1899–1944) a Bohuslava Martinů (1890–1959). Žalm 29 pro varhany, baryton, ženský sbor a malý orchestr Pavla Haase vznikl v letech 1931–32. Skladatel se inspiroval prázdninovou cestou do Německa v roce 1931, kde mimo jiné navštívil Beethovenův rodný dům v Bonnu a katedrálu v Kolíně nad Rýnem, jak o tom v zaslané pohlednici informoval Zdenku Janáčkovou. Právě tento duchovní zážitek vedl Haase ke kompozici Žalmu 29. Skici k tomuto dílu se zvukovým odkazem na zvony kolínské katedrály pocházejí již ze samotné cesty. Skladbu dokončil o rok později na text Žalmu ve znění českého překladu z Bible kralické ze 16. století. Skladbu koncipoval pro varhany, baryton, ženský sbor a malý orchestr a premiéra díla zazněla v Brně v roce 1933 pod taktovkou Haasova spolužáka Břetislava Bakaly. Jen o sedm let později, krátce po vypuknutí druhé světové války, spatřila světlo světa Polní mše Bohuslava Martinů. Skladatel ji vytvořil velmi spontánně v listopadu a prosinci 1939 v Paříži, s úzkostnou vzpomínkou na porobenou vlast. Svůj protiválečný hudební protest napsal na slova spisovatele Jiřího Muchy. Partituru koncipoval pro barytonové sólo, mužský sbor, dechovou hudbu, divizi bicích nástrojů, harmonium a klavír. Nesmírně působivé dílo mělo premiéru až po válce v roce 1946 v Praze pod taktovkou Rafaela Kubelíka. Jiří Zahrádka