Name: A5 Dvořákova Osmá
Start: 2023-04-13T00:00:00.000Z
End: 2023-04-13T00:00:00.000Z
Location: Kino Vesmír

Admin

Janáčkova filharmonie Ostrava

Orchestra

Dyrygent

Vassily Sinaisky

Pianista

Sergei Babayan

Fortepian

A5 Dvořákova Osmá

Ostrawa

Czechy

Kino Vesmír

A5 Dvořákova Osmá: Symphony No. 8 in G Major, op. 88 Dvořák (+1 More)

Public

VIII Symfonia G-dur Op. 88

Piano Concerto No. 2 in G minor, op. 16

Rahul Solomon

Approved

Prokofjevův Koncert pro klavír a orchestr č. 2 je mimořádná skladba, na kterou si nemůže troufnout každý klavírista. Skladatel koncert komponoval mezi lety 1912 až 1913. Původní verze se ale při bolševické revoluci v roce 1917 ztratila, a tak Prokofjev dílo v roce 1923 zrekonstruoval. Sám pak prohlásil, že je „tak moc přepsané, že ho lze považovat za Klavírní koncert číslo 4“. Mezitím totiž složil ještě jeden koncert. Skladbu věnoval svému příteli z petrohradské konzervatoře, který v době, kdy tento koncert vznikal, spáchal sebevraždu a Prokofjevovi zanechal dopis na rozloučenou. Premiéru první verze koncertu – v roce 1913 – provázelo rozčarování, protože skladba publiku připadala až moc modernistická. Přepsaná verze měla premiéru v Paříži a byla přijata s nadšením. Kvůli bolševikům se skladatel uchýlil do emigrace – přece jen modernismus jakožto styl nebyl v SSSR vítaný. Jeho dílo se ale v Rusku hrálo i nadále. Když se ve 30. letech vrátil, už musel zůstat a komponovat nejen podle své chuti, ale i podle politické poptávky…

Tragika osudu se propsala i do Dvořákova díla. Symfonie číslo 8 je jedna z nejoceňovanějších skladeb tohoto velikána. Vznikla mezi srpnem a listopadem 1889 s premiérovým uvedením v únoru 1890 v Rudolfinu. Po premiéře „Osmé“ v Londýně ho anglický tisk označil za „jediného z žijících skladatelů, který může být oprávněně nazýván Beethovenovým nástupcem“.

čeština

Prokofiev’s Concerto for Piano and Orchestra No. 2 is an extraordinary piece that not every pianist would dare to play. Prokofiev composed the concerto between 1912 and 1913 but the original version was lost during the Bolshevik revolution in 1917, so Prokofiev reconstructed the work in 1923. He himself then declared that it was „so much rewritten that it can be considered Piano Concerto No. 4″. In the meantime, he had composed one more concerto. He dedicated the work to a friend from the St. Petersburg Conservatoire who had committed suicide while the concerto was being written and left a suicide note to Prokofiev. The premiere of the first version of the concerto – in 1913 – was accompanied by disillusionment because the audience found the work too modernist. The rewritten version was premiered in Paris and was received with enthusiasm. Because of the Bolsheviks, the composer went into exile – after all, modernism as a style was not welcome in the USSR. However, his work continued to be performed in Russia. When he returned in the 1930s, he had to stay and compose not only according to his taste but also according to political demand…

The tragedy of fate also found its way into Dvořák’s work. Symphony No. 8 is one of the most appreciated works of this great composer. It was composed between August and November 1889 and premiered in February 1890 at the Rudolfinum. After the premiere of the „8th“ in London, the English press described him as „the only living composer who can rightly be called Beethoven’s successor“.

English

A5 Dvořákova Osmá by Dvořák, Prokofiev, od (2023/2023), Dyrygent Vassily Sinaisky, Kino Vesmír, Ostrawa, Czechy

Udział w spektaklu (Obsada & realizacja )

Ensemble

Program, informacje i streszczenie

Zdjęcia

Dalsza lektura

Daty i miejsca występów

Miejsca