Name: Česká Filharmonie • Simon Rattle
Start: 2025-01-29T00:00:00.000Z
End: 2025-01-31T00:00:00.000Z
Location: Rudolfinum

Admin

Czech Philharmonic

Rudolfinum

Director(a) orquestal

Simon Rattle

Orchestra

Director(a) coral

Lukáš Vasilek

Soprano

Iwona Sobotka

soprano

Mezzosoprano

Lucie Hilscherová

mezzo-soprano

Tenor

Pavel Černoch

tenor

Bajo

Jan Martinik

bass

Others

Philharmonischer Chor Prag

Česká Filharmonie • Simon Rattle

Praga

Chequia

Dvorak Hall

Česká Filharmonie • Simon Rattle: Slavonic Dances, op. 72 Dvořák (+1 More)

Public

Concert

Concierto

Danzas eslavas, op. 72

Misa Glagolitica

Ayyappa swamy y

Válido

I světoví dirigenti mají sny. Například Simon Rattle si přál s Českou filharmonií nastudovat Janáčkovu Glagolskou mši, která jej poprvé uhranula již jako mladíka ze supraphonské nahrávky s Karlem Ančerlem. Závažné duchovní dílo vyváží odlehčená první polovina koncertu s druhou řadou Dvořákových Slovanských tanců. Z jejich provedení vzniká nahrávka.

Čím starší Janáček byl, tím modernější hudbu psal. Obdivu se jeho skladbám začalo dostávat až po pražské premiéře Její pastorkyně v roce 1916, kdy už mu bylo přes šedesát let. Zatímco léta čekal, odhodil konvence a snažil se dobrat podstaty své jedinečné hudební řeči.

Glagolská mše patří k nejsilnějším duchovním skladbám hudebních dějin vůbec. Dvaasedmdesátiletý autor ji napsal na staroslověnský text v roce 1926 v lázních Luhačovice. Jakmile se dostal do tvůrčího zápalu, komponoval rychle. Celou mši načrtl během neuvěřitelných tří týdnů, i když další dosti podstatné změny učinil ještě po premiéře, která se konala 5. prosince 1927 v Brně. O půl roku později Janáček zemřel.

Janáčkovu často citovanou odpověď na recenzi Ludvíka Kundery, v níž byl označen za pevně věřícího starce –„Žáden stařec, žáden věřící! Mladíčku!“, musíme brát s rezervou. Janáček byl nesporně duchovní člověk. Byl vychováván ve starobrněnském benediktinském klášteře a svoje děti vedl k víře a k modlitbě. Ke katolické církvi však zaujímal evidentní distanc. Snad proto ho tak oslovilo napsat mši zhudebňující církevní staroslovanský text, avšak bez konfesionálního charakteru.

Slovanské tance vznikly díky podnětu, jehož se Janáčkovi v životě příliš nedostalo. Na základě obchodního úspěchu Moravských dvojzpěvů si je u Antonína Dvořáka objednal berlínský nakladatel Fritz Simrock, žádal „něco na způsob Brahmsových Uherských tanců“. Dvořák na tento podnět 24. března 1878 reagoval sdělením Brahmsovi:
„Velevážený Mistře! Byl jsem pověřen, abych panu Simrockovi napsal několik slovanských tanců. Poněvadž jsem ale nevěděl, jak začít, snažil jsem se opatřit si Vaše slavné Uherské tance a dovolím si je vzít jako vzorový příklad ke zpracování příslušných Slovanských tanců.“

První řada měla obrovský úspěch a berlínský nakladatel proto objednal pokračování. Dvořák zpočátku váhal, protože „dělat dvakrát totéž je zatraceně těžké“. Nakonec však inspiraci k druhé řadě nalezl, a jako v prvním případě vznikla současně s verzí pro čtyřruční klavír i jejich orchestrální podoba.

Tance druhé řady z roku 1886 zasahují širší slovanskou oblast, objevuje se mezi nimi moravskoslezský odzemek, ukrajinská dumka, polská polonéza či srbské kolo. V žádném z nich však Dvořák neuplatnil přímou citaci lidové melodie, jedná se o mistrovskou stylizaci rezultující ve zcela svébytné, ryze dvořákovské skladby, které dodnes oblibují posluchači po celém světě.

čeština

Even world-famous conductors have dreams. Sir Simon Rattle for example has dreamt of conducting the Czech Philharmonic in Janáček’s Glagolitic Mass since it first bewitched him as a young man when he heard the Orchestra’s Supraphon recording with Karel Ančerl. This sacred work will be preceded by the second set of Dvořák’s Slavonic Dances. These, together with the first set, will be recorded for future release on PENTATONE.

The older Janáček got, the more modern his compositions became. His music finally began to receive acclaim after the Prague premiere of Jenůfa in 1916 when he was already over 60. During his years of waiting for recognition, he cast aside conventions and sought to refine his unique musical language to its very essence.

The Glagolitic Mass is one of the most powerful sacred works in music history. In 1926, aged 72, Janáček set about writing music to the Old Church Slavonic text. Once his creative zeal had been ignited, he composed quickly and incredibly, sketched out the entire work in just three weeks. He continued to make substantial changes to the Mass even after its premiere on 5 December 1927 in Brno up until his death half a year later.

In a review of the premiere performance, the musicologist Ludvík Kundera called the composer an old man and a firm believer. Janáček’s often quoted retort - “No old man, no believer! Young fellow!” – must not be taken at face value as he was indisputably a spiritual person. Raised in a Benedictine monastery in the Old Brno district, he taught his children faith and prayer. Yet, during his lifetime, he clearly distanced himself from the Catholic Church and this may be why he chose to set the non-denominational Old Church Slavonic text of the mass to music. 

Dvořák’s Slavonic Dances were born from words of encouragement which Janáček, on the other hand, did not very often get to hear. Because of the commercial success of Antonín Dvořák’s Moravian Duets, the Berlin publisher Fritz Simrock asked Dvořák for “something in the manner of Brahms’s Hungarian Dances”. Dvořák reacted to this suggestion on 24 March 1878 by sending Brahms this message:
“Most honoured master! I have been entrusted with writing some Slavic dances for Mr Simrock. Not knowing how to begin, I tried to lay my hands on your famous Hungarian Dances, and I am taking the liberty of using them as a model for preparing the Slavonic Dances in question.”

Following the tremendous success of the first set of dances, Dvořak’s Berlin publisher asked for more. The composer hesitated at first because, in his words, “it’s damned hard to do the same thing twice”. Finally, when he did find inspiration for a second set, like for the first, he composed Slavonic Dances simultaneously for versions for piano four hands and for orchestra.

The second set of Slavonic Dances of 1886 covers a wider area of the Slavic territory than the first, presenting such dances as the odzemek from Moravian Silesia, the Ukrainian dumka, the Polish polonaise, and the Serbian kolo. However, Dvořák never directly quotes folk melodies in any of the dances. What audiences will hear are masterful stylisations resulting in entirely original compositions that are “pure” Dvořák.

English

Créditos de presentación (Elenco & Equipo )

Ensamble