Name: Iphigénie en Tauride
Start: 2018-02-18T00:00:00.000Z
End: 2018-04-14T00:00:00.000Z
Location: Slezské divadlo

Admin

Organization

Soprano

Katarína Jorda-Kramolišová

Iphigenie

Petra Perla-Nôtová

Baritone

Lukáš Zeman

Orestes

Tenor

Václav Vallon

Pylades

Bass

Zdenek Kapl

Thoas

Alexander Vovk

Dalibor Hrda

Minister of the Sanctuary

A Scythian

Roman Cimbál

Anna Začalová

Priestesses

Diana

Andrea Plachká

A Greek woman

Conductor

Vojtěch Spurný

Stage director

Lubor Cukr

Set designer

Ondřej Bartoš

Costume designer

Josef Jelínek

Choreographer

Martin Tomsa

Chorus master

Kremena Pešakova

Dramaturge

Jana Andělová Pletichová

Slezské divadlo

Assistant Director

Marta Vaňkátová

Václav Čížek

Others

Choir of the Silesian Theater in Opava

Orchestra

Orchestra of the Silesian Theater in Opava

Ballet

Ballet of the Silesian Theater in Opava

Iphigénie en Tauride -  (Iphigenia in Tauris)

Opava

Czech Republic

Iphigénie en Tauride Gluck

Public

Iphigenia in Tauris

Approved

Ifigénie na tauridě - Christoph Willibald Gluck - opera, Slezské divadlo Opava

An opera based on an ancient legend, presented in the French original.

This opera is the pinnacle of the work of Christoph Willibald Gluck (1714–1787) and the culmination of his operatic reform. The libretto for the opera was based on Euripides' tragedy, adapted by Guymond de la Trouche, the French librettist NF Guillard in collaboration with L. de Rullet and Gluck himself. The successful premiere of the opera took place on 18 May 1779, conducted by the composer himself. Gluck began his artistic career as an itinerant musician. After his studies in Milan and the premiere of his first work, he went to London, later traveled all over Europe and finally settled in Vienna in 1752, where he met Raniero de Calzabigi, who promoted naturalism on the opera stage. It was this idea that led Gluck to reform the opera. The composer's first reform work was the opera Orpheus and Eurydice (1762), another work by Alcesteprovided an interpretation of the opera reform in the preface, where he emphasized the priority of the dramatic idea, the psychological management of the recitative, the use of the chorus as in ancient drama, the overture is related to the following action. This is how the music and the text came together in the composition of the opera. Armida , Iphigenia in Aulis and Iphigenia na Taurida are among the most famous of his rich works.. The opera brings dramatic pathos, the psychology of fateful conflicts and the final catharsis in the story of Iphigenia and Orestes. Gluck's dramatic tendency grows from monologues to the gradation of large ensembles. The music expresses the dramatic tension between the characters and their inner tornness. The story of Euripides from Greek history lacks a love plot, it is captivating mainly because of its tragedy. Set in the wake of a family tragedy and the aftermath of the Trojan War, this psychothriller full of bad dreams and revelations follows the main characters locked in their thoughts and inner stories. The timeless theme of the piece is that murder begets more murder, revenge and ultimate destruction. The opera Iphigenia in Taurida is a continuation of the opera Iphigenia in Aulis. It is the time before the Trojan War, when King Agamemnon sacrifices his daughter Iphigenia to the goddess Artemis. No one knows that the sacrifice will not take place and that Iphigenia is transported by the goddess to Taurida (the land of the Scythians) and there she performs the function of the priestess of the goddess Artemis. At her temple on the Scythian coast, Iphigenia is ordered by Thoas (King of the Scythians) to sacrifice every stranger washed ashore, as Thoas fears for his life based on an oracle. The first to be affected by this decree are two Greek castaways - Iphigena's brother Orestes and his friend Pylades. Inside the temple, the two Greeks are waiting for the sacrifice to be made. Orestes is persecuted by the Erínyes for murdering his mother in an attempt to avenge his father. Pyladus is taken away by the Scythian guard, and the lonely Orestes slowly descends into madness. Iphigenia and Orestes do not recognize each other as siblings after long years of separation. Orestes tells Iphigenia all about the fates of their parents, and Iphigenia decides to send a message to Mycenae about her fate after one of the Greeks. The choice falls on Pyladus, as Orestes wishes to be sacrificed in order to finally rid himself of the pursuit of Eriny. As Iphigenie raises the sacrificial knife, Orestes exclaims that his sister Iphigenie also died once - thus the siblings recognize each other and the sacrifice is interrupted. Thoas decides to kill both Orestes and Iphigenia. However, at the last moment, Pylades with Greek soldiers bursts into the temple, kills Thoa and frees the two siblings. At the end, the goddess Artemis appears, forgives Orestes, and allows Iphigenia to stop being a high priestess and return to Greece. to finally rid himself of Eríny's persecution. As Iphigenie raises the sacrificial knife, Orestes exclaims that his sister Iphigenie also died once - thus the siblings recognize each other and the sacrifice is interrupted. Thoas decides to kill both Orestes and Iphigenia. However, at the last moment, Pylades with Greek soldiers bursts into the temple, kills Thoa and frees the two siblings. At the end, the goddess Artemis appears, forgives Orestes, and allows Iphigenia to stop being a high priestess and return to Greece. to finally rid himself of Eríny's persecution. As Iphigenie raises the sacrificial knife, Orestes exclaims that his sister Iphigenie also died once - thus the siblings recognize each other and the sacrifice is interrupted. Thoas decides to kill both Orestes and Iphigenia. However, at the last moment, Pylades with Greek soldiers bursts into the temple, kills Thoa and frees the two siblings. At the end, the goddess Artemis appears, forgives Orestes, and allows Iphigenia to stop being a high priestess and return to Greece.

English

Opera podle antické pověsti, uvádíme ve francouzském originále.

Tato opera je vrcholem tvorby Christopha Willibalda Glucka (1714–1787) a završením jeho operní reformy. Libreto k opeře vzniklo na základě Euripidovy tragédie, upravené Guymondem de la Trouche, francouzským libretistou N. F. Guillardem ve spolupráci s L. de Rulletem a samotným Gluckem. Úspěšná premiéra opery se konala 18. 5. 1779, dirigoval ji sám skladatel. Gluck zahájil svou uměleckou dráhu jako potulný hudebník. Po studiích v Miláně a premiéře jeho prvotiny odešel do Londýna, později procestoval celou Evropu a nakonec se v roce 1752 usadil ve Vídni, kde se seznámil s Ranierem de Calzabigim, který propagoval přirozenost na operní scéně. Právě tato myšlenka přivedla Glucka k reformě opery. Prvním reformním dílem skladatele byla opera Orfeus a Euridika (1762), další dílo Alcesta opatřil v předmluvě výkladem operní reformy, kde zdůraznil prioritu dramatické myšlenky, psychologické vedení recitativu, použití sboru jako v antickém dramatu, předehra má vztah k následujícímu ději. Tak došlo ve skladbě opery k sepjetí hudby a textu. Z jeho bohaté tvorby patří dále k nejznámějším Armida, Ifigénie v Aulidě a Ifigénie na Tauridě. Opera přináší dramatický patos, psychologii osudových konfliktů a konečnou katarzi v příběhu Ifigénie a Oresta. Gluckova dramatická tendence roste od monologů do gradace velkých ensemblů. Hudba vyjadřuje dramatické napětí mezi postavami i jejich vnitřní rozervanost. Příběh Euripida z řeckých dějin postrádá milostnou zápletku, je strhující především svojí tragikou. Psychothriller plný zlých snů a zjevení, odehrávající se po rodinné tragédii a po trojské válce, sleduje hlavní postavy uzavřené ve svých myšlenkách a vnitřních příbězích. Nadčasovým tématem díla je, že vražda přináší další vraždu, pomstu a konečnou zkázu. Opera Ifigénie na Tauridě je pokračováním opery Ifigénie v Aulidě. Jde o dobu před trojskou válkou, kdy král Agamemnon obětuje bohyni Artemis svoji dceru Ifigénii. Nikdo netuší, že k oběti nedojde a že Ifigénie je bohyní přenesena do Tauridy (země Skytů) a zde vykonává funkci kněžky bohyně Artemis. V jejím chrámu na skytském pobřeží, dostává Ifigénie rozkaz od Thoa (krále Skytů) obětovat každého cizince vyvrženého na břeh, protože Thoas se na základě věštby obává o svůj život. Prvními, koho má toto nařízení postihnout, jsou dva řečtí ztroskotanci – Ifigénin bratr Orestés a jeho přítel Pylades. Uvnitř chrámu čekají oba Řekové na vykonání oběti. Oresta pronásledují Erínye za to, že při snaze pomstít svého otce zavraždil svou matku. Pylada odvede skytská stráž a osamělý Orestés pomalu propadá šílenství. Ifigénie a Orestés v sobě navzájem po dlouhých letech odloučení nepoznají sourozence. Orestés vypoví Ifigénii vše o osudech jejich rodičů a Ifigénie se rozhodne, že po jednom z Řeků pošle do Mykén zprávu o svém osudu. Volba padá na Pylada, neboť Orestés si přeje být obětován, aby se konečně zbavil pronásledování Erínyí. Ve chvíli, kdy Ifigénie zvedá obětní nůž, vykřikne Orestés, že stejně kdysi zemřela i jeho sestra Ifigénie – tím se sourozenci poznají a oběť je přerušena. Thoas se rozhodne zabít Oresta i Ifigénii. Do chrámu však na poslední chvíli vpadne Pylades s řeckými vojáky, zabije Thoa a osvobodí oba sourozence. Na závěr se zjevuje bohyně Artemis, odpouští Orestovi a Ifigénii povoluje ukončení činnosti velekněžky a návrat do Řecka.

čeština

Iphigenia in Tauris by Gluck, sun 18 feb 2018, Frá (2018/2018), Leikstýrt af Lubor Cukr,, Hljómsveitarstjóri Vojtěch Spurný, Slezské divadlo, Opava, Czech Republic

Frammistaða áskriftir (Leikarar & starfslið )

Leikarar

Áhöfn

Hljómsveit

Dagskrá, Um & Yfirlit

Vídeó

Ljósmyndir

Frekari lestur

Sýningardagsetningar og sýningarstaðir

Staðir