Organization

Admin

Dyrygent

Hermann Bäumer

Reżyseria

Martin Čičvák

Scenografia

Hans Hoffer

Kostiumy

George Vafias

Reżyseria światła

Jan Dörner

Choreografia

Silvia Beláková

National Theatre Prague

Przygotowanie chóru

Adolf Melichar

Dramaturgia

Beno Blachut

Śpiewak

František Zahradníček

Boris

Tenor

Josef Moravec

Zinovyi

Sopran

Alžběta Poláčková

Katerina

Denys Pivnitskyi

Sergey

Tamara Morozova

Aksinya

Jaroslav Březina

Drunken guest

Ivo Hrachovec

Svyashchennik

Kontralt

Kateřina Jalovcová

Sonyetka

Peter Mikuláš

Old Convict

Jan Hájek

Uchitel

Csaba Kotlár

Gorodovoy

Jan Hnyk

Sergeant

Orchestra

Ópera Checa de Praga

Others

Prague National Theatre Chorus

Ballet

Balet Opery Národního divadla

Korepetytor /- ka

Silvia Magagni

Benjamín Hájek

Lucia Bildová

Woman Convict

Markéta Frýdová

Leonid Fokin

1. Workman

Zdeněk Haas

2. Workman

Michael Skalický

Sergej Smirnyj

3. Workman

Lukáš Frýda

Mill-worker

Nikolaj Nikolov

Coachman

Prikazchik

Dalibor Pavelka

Libor Novák

Porter

Andrej Styrkul

Local nihilist

rosyjski

Lady Macbeth of Mtsensk, Op. 29

Praga

Czechy

Státní Opera Praha (The State Opera)

Ledi Makbet Mtsenskogo uezda, Op.29 Shostakovich

Public

czeski

angielski

Approved

The Russian composer Dmitri Shostakovich set Lady Macbeth of Mtsensk to a libretto he wrote together with Alexander Preis after the eponymous novella by Nikolai Leskov. He himself referred to the opera as a satirical tragedy. The main character, Katerina, is a murderess haunted by qualms of conscience. Yet, with a touch of bitter humour, Shostakovich also focuses on the moral decay of the inhabitants of a Russian village, revealing the omnipresent torpidity and recklessness. Life without hope and love is the very reason for the heroine’s downfall.

Lady Macbeth of Mtsensk premiered to great acclaim in 1934 at the Small Opera Theatre in Leningrad (today St Petersburg). Yet it would only enjoy general popularity in Russia until January 1936, when Joseph Stalin attended a performance at the Bolshoi in Moscow, following which the official Communist Party newspaper Pravda condemned the piece in the infamous article titled “Muddle instead of music”. Subsequently, Lady Macbeth of Mtsensk had to be withdrawn from the repertoire of theatres throughout the Soviet Union. (By the way, it was also banned in Nazi Germany.) On the very day when Stalin saw the production in Moscow, the opera received its premiere, for the very first time in German translation, at the Neues deutsches Theater (now the State Opera) in Prague, conducted by Georg Széll and staged by Renato Mordo. Shostakovich’s Lady Macbeth of Mtsensk was prohibited in Russia until 1963, when its revised version, Katerina Izmailova, was first performed in Moscow.

After the composer’s death, the majority of opera houses worldwide returned to the original version, which is also the case of the new production to be presented at the State Opera.

English

Ruský skladatel Dmitrij Šostakovič napsal Lady Macbeth Mcenského újezdu s libretistou Alexandrem Preisem podle stejnojmenné povídky Nikolaje Leskova. Skladatel označil svoji operu jako tragicko-satirickou. Hlavní postava Katěriny je vražedkyně, již stíhají výčitky svědomí. Právě tak ale Šostakovičova opera vypráví s hořce groteskní příchutí o morálním úpadku celé společnosti na jedné ruské vesnici. Toto tupé a bezohledné prostředí nutí své obyvatele k životu bez naděje a lásky a stane se i příčinou pádu hlavní hrdinky.

Opera byla poprvé uvedena s velkým ohlasem v leningradském (petrohradském) Malém divadle roku 1934. Její úspěch však trval jen do ledna 1936, kdy navštívil představení v moskevském Velkém divadle Stalin. Následně vyšel v komunistickém listu Pravda nechvalně proslulý článek „Chaos místo hudby“ a opera musela být v Sovětském svazu stažena z repertoáru. Je příznačné, že nesměla být hrána ani v nacistickém Německu. 
V týž den, kdy Stalin zhlédl moskevské představení, měla opera premiéru ve vůbec prvním německém nastudování, a to v Novém německém divadle v Praze (dnešní Státní opeře) v nastudování dirigenta Georga Szélla a režiséra Renata Morda. V Rusku mohla být Šostakovičova Lady Macbeth uvedena znovu až v roce 1963, stalo se tak však v nové úpravě opery s názvem Katěrina Izmajlova.

Po Šostakovičově smrti se většina operních domů vrátila k původnímu znění opery, z něhož vychází i nová inscenace ve Státní opeře.

čeština

Udział w spektaklu (Obsada & realizacja )

Obsada

Załoga

Ensemble