Name: Mam'zelle Nitouche
Start: 2019-10-12T00:00:00.000Z
End: 2020-03-14T00:00:00.000Z
Location: Slezské divadlo

Admin

Organization

Conductor

Josef Štefan

Stage director

Dominik Beneš

Set designer

David Janošek

Costume designer

Zuzana Přidalová

Dramaturge

Jana Andělová Pletichová

Chorus master

Kremena Pešakova

Assistant Director

Marta Vaňkátová

Tenor

Roman Harok

Floridor

Daniel Volný

Singer

Zdenek Kapl

Představená Kláštera

Libor Olma

Spoken

Dalibor Hrda

Comte de Château-Gibus

Evžen Trupar

Bass

Zuzana Benešová

Louis de Flavigny

Barbora Čechová

Daniel Matoušek

Fernand de Champlâtreux

Lukáš Randák

Peter Paleček

Ředitel divadla

Alexander Vovk

Katarína Jorda-Kramolišová

Corinna

Tereza Kavecká

Zdenka Mervová

Sidonia

Michal Stalmach

Loriot

Inspicientka

Slezské divadlo

Others

Choir of the Silesian Theater in Opava

Orchestra

Orchestra of the Silesian Theater in Opava

Ballet

Ballet of the Silesian Theater in Opava

Mam'zelle Nitouche

Opava

Czech Republic

Mam'zelle Nitouche Hervé

Public

Approved

Mamzelle Nitouche - Florimond Hervé, Henri Meilhac a Arthur Millaud, Jedna z divácky nejoblíbenějších operet o lásce a záměnách, které málem vše zhatí, Opere...

The opera company will present the premiere of the operetta Mamzelle Nitouche on October 13 at 7 p.m. The composer of the famous operetta is Florimond Ronger, who is known under the pseudonym Hervé. The libretto was written by Albert Millaud and Henri Meilhac. A funny comedy set in a monastery, theater and barracks had its world premiere in January 1883 at Paris Variétes. The famous operetta Mamzelle Nitouche (Czech "Miss Netýkavka") is one of Hervé's best works and achieved worldwide success. Mamzelle Nitouchewas performed in Bohemia for the first time in 1890 at the National Theater and was a success here from the beginning. In Bohemia and Moravia, it has been attracting theater visitors for many years in the translation and adaptation of Oldřich Nový, who excels in situational and verbal humor. In 1977, it was filmed as a television production with Lubomír Lipský in the lead role of Célestina (Floridora). In his most famous work, Hervé focused on light and cheerful situations that form the basis of musical farce, burlesque, musical comedy and operetta.

The story begins in the U Vlaštoviček monastery, where Célestin introduces himself to us as an organist, singing teacher and also as the author of an operetta that is just about to premiere. Célestin also has other interests in the theater – he secretly loves the prima donna Corinna, who also aroused the interest of the major, the brother of the mother introduced by Vlaštoviček. Denisa, one of the hideouts, is to marry Lieutenant Fernand de Champlatreux without the two marriage adepts getting to know each other beforehand. Organist Célestin is to accompany her on the train journey home. Denisa discovers the score of a new operetta, reveals Célestino's true identity and demands to participate in the premiere. Later, Denisa meets her fiancé Fernando at the theater, to whom she introduces herself as "Mamzelle Nitouche". A spark flies between Denisa and Fernando, unaware that they are actually engaged. This is the reason for the prima donna Corinna's jealousy, who refuses to appear on stage in the evening. He saves Denisa from the premiere and experiences great success on it. After the premiere, Denisa and Célestin (Floridor) rush to catch the train, but everything gets even more complicated. A military patrol takes them to the barracks, where a merry party of officers is taking place, including Fernand de Champlatreux. Denisa is welcomed, but when the commander surprises everyone, they disguise Denisa as a cadet. From the barracks, Denisa and Célestin return to the monastery, because they have already missed all the trains. Fernand also arrives there, who fell in love with "Mamzelle Nitouche" in the evening and does not want to marry Denisa anymore. After clarifying all the facts, the young lovers can embark on a joint life journey. A military patrol takes them to the barracks, where a merry party of officers is taking place, including Fernand de Champlatreux. Denisa is welcomed, but when the commander surprises everyone, they disguise Denisa as a cadet. From the barracks, Denisa and Célestin return to the monastery, because they have already missed all the trains. Fernand also arrives there, who fell in love with "Mamzelle Nitouche" in the evening and does not want to marry Denisa anymore. After clarifying all the facts, the young lovers can embark on a joint life journey. A military patrol takes them to the barracks, where a merry party of officers is taking place, including Fernand de Champlatreux. Denisa is welcomed, but when the commander surprises everyone, they disguise Denisa as a cadet. From the barracks, Denisa and Célestin return to the monastery, because they have already missed all the trains. Fernand also arrives there, who fell in love with "Mamzelle Nitouche" in the evening and does not want to marry Denisa anymore. After clarifying all the facts, the young lovers can embark on a joint life journey.

The final movements entered the history of operetta, theater and everyday life.

"She is an angel," says the Mother Superior, and Denisa replies, "I am like that, mother!"

 

Hervé (30 June 1828 – 4 November 1892 France), real name Florimond Ronger, was an actor, writer, organist and composer of Spanish-French origin. He wrote over a hundred different works, almost half of which were operettas or comic operas (opera buffa). He started his career in the choir of the Paris church of St. Rocha and later studied at the Paris Conservatoire. At the age of sixteen, he was employed as an organist in Paris in an institution for the mentally ill, where his mother also worked. He composed musical performances in which patients sometimes played.

From 1845 he worked as an organist in the church of St. Eustachius. In 1848, the actor Desiré asked him to write music for his benefit performance. The one-act slapstick Don Quichette et Sancho Pancho was created . In 1854, he obtained a license for his own theater, Les Folies Nouvelles, where he performed pantomimes and musical slapstick. The license only allowed productions for two actors. He tried to enrich this limitation by using puppets, the intervention of the conductor as another role in the story and other, sometimes crazy ideas. One of his performances was entitled Le compositeur toque (The Mad Composer), which later became the composer's nickname. Hervé also staged one Offenbach production in his theater (the singing play Oyayaie or The Queen of the Islands), who then opened his own theater, the Théâtre des Bouffes-Parisiens. After opening a competing theater, Hervé fell ill, had to close the theater and left Paris for the countryside, where he literally made a living as a comedian, singer and bandleader. He returned to Paris only after 12 years and began writing full-length singing plays - parodies of the operas of his more successful colleagues, such as Le Petit Faust . Even his most famous vaudeville (predecessor of operetta) was a parody of operatic principles of creation. Mamzelle Nitouche from 1883 carries autobiographical elements in the character of the organist Célestin.

English

Operní soubor uvede 13. října v 19 hodin premiéru operety Mamzelle Nitouche. Skladatelem slavné operety je Florimond Ronger, který je známý pod pseudonymem Hervé. Libreto napsali Albert Millaud a Henri Meilhac. Vtipná komedie z prostředí kláštera, divadla a kasáren měla světovou premiéru v lednu 1883 v Paris Variétes. Slavná opereta Mamzelle Nitouche (česky „Slečna Netýkavka“) patří k nejlepším dílům Hervého a dosáhla světového úspěchu. Mamzelle Nitouche se v Čechách hrála poprvé v roce 1890 v Národním divadle a od počátku u nás měla úspěch. V Čechách a na Moravě získává návštěvníky divadla už mnoho let v překladu a úpravě Oldřicha Nového, který vyniká situačním i slovním humorem. V roce 1977 byla natočena jako televizní inscenace s Lubomírem Lipským v hlavní roli Célestina (Floridora). Hervé se ve svém nejslavnějším díle zaměřil na lehké a veselé situace, které tvoří základ hudební frašky, burlesky, hudební veselohry i operety.

Příběh začíná v klášteře U Vlaštoviček, kde se nám Célestin představuje jako varhaník, učitel zpěvu a také jako autor operety, která má těsně před premiérou.  Célestin má v divadle i jiné zájmy – tajně miluje primadonu Corinnu, která vzbudila zájem také u majora, bratra matky představené od Vlaštoviček. Denisa, jedna ze schovanek, se má provdat za poručíka Fernanda de Champlatreux bez předešlého seznámení obou adeptů sňatku. Na cestě vlakem domů ji má doprovodit varhaník Célestin. Denisa objeví partituru nové operety, odhalí pravou identitu Célestina a domáhá se účasti na premiéře. Později se Denisa v divadle setká se svým snoubencem Fernandem, kterému se představí jako „Mamzelle Nitouche“. Mezi Denisou a Fernandem přeskočí jiskra, aniž by tušili, že jsou vlastně zasnoubeni. To je důvodem žárlivosti primadony Corinny, která odmítne vystoupit večer na jevišti. Premiéru zachrání Denisa a zažije na ní velký úspěch. Po premiéře Denisa a Célestin (Floridor) spěchají na vlak, ale vše se ještě zkomplikuje. Vojenská hlídka je odvede do kasáren, kde probíhá veselý večírek důstojníků, k nimž patří i Fernand de Champlatreux. Denisa je vítána, ale když všechny překvapí velitel, převléknou Denisu za kadeta. Z kasáren se Denisa s Célestinem vracejí do kláštera, protože už zmeškali všechny vlaky. Tamtéž přichází i Fernand, který se večer zamiloval do „Mamzelle Nitouche“ a nechce se už oženit s Denisou. Po objasnění všech skutečností se mohou mladí milenci vydat na společnou životní cestu.

Závěrečné věty vstoupily do dějin operety, divadla i běžného života.

„Ona je anděl,“ říká matka představená a Denisa odpovídá, „taková jsem já, matinko!“

 

Hervé (30. června 1828 – 4. listopadu 1892 Francie), vlastním jménem Florimond Ronger, byl hercem, spisovatelem, varhaníkem a skladatelem španělsko-francouzského původu. Napsal přes sto různých děl, z toho téměř polovinu tvořily operety nebo komické opery (opera buffa). Svou kariéru odstartoval v pěveckém sboru pařížského kostela sv. Rocha a později studoval na pařížské konzervatoři. V šestnácti letech byl zaměstnán jako varhaník v Paříži v ústavu pro duševně nemocné, kde pracovala i jeho matka. Komponoval hudební představení, v nichž někdy pacienti i hráli.

Od roku 1845 působil jako varhaník v kostele svatého Eustacha. V roce 1848 ho herec Desiré požádal, aby napsal hudbu k jeho benefičnímu vystoupení. Vznikla groteska o jednom dějství Don Quichette et Sancho Pancho. V roce 1854 získal licenci na vlastní divadlo Les Folies Nouvelles, kde uváděl pantomimy a hudební grotesky. Licence připouštěla pouze produkce pro dva herce. Toto omezení se snažil obohatit použitím loutek, zasahováním dirigenta jako další role do děje a dalšími, někdy až bláznivými nápady. Jedno z jeho představení mělo název Le compositeur toque (Šílený skladatel), což se později stalo skladatelovou přezdívkou. Hervé ve svém divadle uvedl i jednu produkci Offenbacha (zpěvohra Oyayaie aneb Královna ostrovů), který si pak otevřel své vlastní divadlo Théâtre des Bouffes-Parisiens. Hervé po otevření konkurenčního divadla onemocněl, divadlo musel zavřít a odešel z Paříže na venkov, kde se doslova protloukal jako komik, zpěvák a kapelník. Do Paříže se vrátil až po 12 letech a začal psát celovečerní zpěvohry – parodie na opery svých úspěšnějších kolegů, např. Le Petit Faust. I jeho nejslavnější vaudevill (předchůdce operety) byl parodií na operní principy tvorby. Mamzelle Nitouche z roku 1883 nese autobiografické prvky v postavě varhaníka Célestina.

čeština

Emanaldia kredituak (Antzezleku eta Ekipa )

Aktoreak

Tripulazioa

Taldea