V pořadí již pátým pokračováním společného projektu Ostravské univerzity a Národního divadla moravskoslezského Operní akademie Ostrava bude inscenace poslední salónní opery francouzské skladatelky, pěvkyně, pedagožky a obrovské umělecké osobnosti Pauline Viardotové. Studentka klavírní hry u Franze Liszta, kompozice u Antonína Rejchy, osobní přítelkyně a důvěrnice Frédérica Chopina, George Sandové i Ivana Turgeněva nebo také múza Charlese Gounoda či Hectora Berlioze. I tenhle výčet zvučných jmen nabízí vhled do pozoruhodného života Pauline Viardotové, jež za své pěvecké kariéry proslula jako brilantní mezzosopranistka a do historie vstoupil také její hudební salón, z něhož vyrostla generace slavných pěvců a ještě slavnějších skladatelů.
Přestože umělkyni nebyly skladatelské ambice vlastní a svá díla komponovala především pro potřeby rozvoje svých žáků, nejedná se ani v nejmenším o žádné didaktické skladby. Tyto kompozice jsou naplněny lahodnými, ale náročnými pěveckými party, sofistikovanými harmoniemi i výraznou lyrickou krásou a součet toho všeho zrcadlí její skladatelské i pěvecké mistrovství a jedinečný umělecký nadhled.
Operní adaptace klasické pohádky o Popelce představuje čerstvé a hudebně okouzlující ztvárnění oblíbeného příběhu. V autorčině výkladu je titulní postava vykreslena s hloubkou a empatií, přičemž se zdůrazňuje její odolnost a vnitřní síla čelit nepřízni osudu. Opera zkoumá témata transformace, sebepoznání a vítězství dobra nad krutostí, čímž rezonuje s publikem všech věkových kategorií. Hudba Popelky, od jemných árií až po energické ansámbly, zaujme posluchače svou emocionální hloubkou a okouzlujícími melodiemi.
