Brit Paul Lewis patří k nejrespektovanějším pianistům své generace a nejen v jeho zemi jej kritici i posluchači zbožňují. Těm ostravským nabídne například Mendelssohna nebo Mozarta.
Třicet šest skladeb pro klavír, přičemž první a poslední od sebe dělí rozmezí dvaceti šesti let. Felix Mendelssohn-Bartholdy je psal na různých místech a prakticky po celý svůj krátký život. V té době patřil klavír ke standardnímu vybavení mnoha měšťanských domácností a stručné, poměrně nenáročné, a přitom vynalézavé skladby se staly velmi populárními.
Klavírní sonáta č. 11 A dur K. 331 – ano, to je ta Mozartova sonáta, jejíž třetí větu známe jako Turecký pochod! Pozornost ale zasluhuje třeba i druhá věta – Menuet a Trio. Menuet totiž autor vytvořil stylem italských tanců, které byly v té době žhavou novinkou. A první věta? Půvabné téma s variacemi.
Tvorba Alexandra Skrjabina je mimořádně osobitá. Pokud si umělce někdy představujeme jako extatické osobnosti z jiného světa, Skrjabin by patrně byl prototypem. A stejně tak jeho hudba. Ve své tvorbě postupně dospěl k velmi volné tonalitě, vynalezl a uplatňoval svůj „mystický akord“, experimentoval dokonce s vizuálními aspekty hudby a světelným klavírem. Jeho tvorba má hluboký filozofický podtext a Pět preludií je poslední opus, který napsal před náhlou smrtí v roce 1915.
Malíř Viktor Hartmann byl přítelem Musorgského. Svá díla vzájemně znali a diskutovali o nich. V roce 1873 však Hartmann náhle zemřel na zástavu srdce. Jeho odchod se Musorgského velice dotkl. O rok později navštívil posmrtnou výstavu Hartmannových děl a všechno ostatní, čemu se v tu chvíli věnoval, šlo stranou – skladatel se pustil do nekonvenčně pojaté programní suity Obrázky z výstavy, která dnes patří k nejhranějším skladbám vůbec.
