Name: Rigoletto
Start: 2022-02-20T00:00:00.000Z
End: 2022-06-29T00:00:00.000Z
Location: Slezské divadlo

Organization

Regissör

Jana Andělová Pletichová

Dirigent

Vojtěch Spurný

Sångare

Tenor

Juraj Nociar

Il Duca di Mantova

Baritone

Alexander Vovk

Rigoletto

Pavel Klečka

Soprano

Lucie Kaňková

Gilda

Jana Jaržembovská

Barbora Čechová

Bass

Michael Kubečka

Sparafucile

Jiří Přibyl

Contralto

Dominika Škrabalová

Maddalena

Hana Dobešová

Mezzo-soprano

Tereza Kavecká

Giovanna

Katarína Jorda-Kramolišová

Dalibor Hrda

Il Conte di Monterone

Tomasz Suchanek

Marullo

Zdenek Kapl

Jan Ondráček

Matteo Borsa

Vít Šantora

Roman Cimbál

Il Conte di Ceprano

Anna Sokolová

La Contessa di Ceprano

Andrea Plachká

Un paggio

Alena Jelínková

Kostym designer

Michaela Savovova

Scenograf

Körledare

Kremena Pešakova

Assistant Director

Marta Vaňkátová

Nikolai Vishnyakov

Viktor Bezkorovainyi

Petr Urbanek

Oleg Korotkov

Slezské divadlo

Others

Choir of the Silesian Theater in Opava

Orchestra

Orchestra of the Silesian Theater in Opava

Ballet

Ballet of the Silesian Theater in Opava

Opava

Tjeckien

Public

Approved

Rigoletto Verdi

RIGOLETTO - Giuseppe Verdi, Fracesco Maria Piave, opera,  Slezské divadlo Opava

Rigoletto: I am angry that I have a disfigured body and a disfigured soul! I'm angry I'm a jester!

Opera thriller with the tragic victim of a girl in love. The unfortunate father resists in vain the curse of the duke and his debauched party, who knows no bounds in his sinful pastimes. The theme of the opera was Victor Hugo's play The King of Fun from 1832, which had great problems with censorship. The libretto of Verdi's opera also had to be reworked several times. The premiere took place in March 1851 at the Teatro La Fenice in Venice. Lucie Kaňková will captivate you with her coloratura soprano in the role of the Guild, and you will surely be enchanted by the sound baritone Pavel Klečka, winner of the Amber Award, in the title role of Rigoletto.

English

Rigoletto: Mám vztek, že mám znetvořené tělo i znetvořenou duši! Mám vztek, že jsem šašek!

Giuseppe Verdi složil operu Rigoletto ve svém nejplodnějším a nejslavnějším období mezi lety 1848–1867. V této době vznikla dlouhá řada oper, z nichž většina se stala trvalou součástí světového repertoáru: Luisa Miller, Stiffelio, Rigoletto, La traviata, Il Trovatore, Les Vêpres siciliennes, Simon Boccanegra, Un ballo in maschera  a La forza del destino. Znovu pro Paříž přepracoval operu Macbeth (1865) a zkomponoval novou operu Don Carlos (1867), o pár let později vytvořil operu Aida ke slavnostnímu otevření Suezského průplavu.

Verdi hledal pro svou tvorbu nové náměty a zaměřil se na neobvyklé osudy a příběhy jednotlivců. Na jaře roku 1850 poprosil ředitel benátského Teatra La Fenice Verdiho o novou operu. Skladatel nabídl Benátkám téma z francouzské literatury, konkrétně hru Victora Huga Král se baví. Victor Hugo napsal tuto hru v červnu 1832, tj. v době politického neklidu. Premiéra se konala tři dny po dalším atentátu na krále Ludvíka Filipa a probíhala v bouřlivé atmosféře, takže následné uvádění hry bylo zakázáno. Hugo nechtěl ve hře o Františku I. zachytit přesné historické drama, proto zkreslil jeho skutečný charakter v zájmu mimořádnosti postav a zvláštních situací. Změnil i jméno ústřední postavy dvorního šaška Františka I. z Fevrivala na Tribouleta. Postava jej lákala svou rozporuplností, stejně jako o pár let později Verdiho, který prodloužil život Hugova dramatu až do současnosti. Libreto zadal F. M. Piavemu. V dopisu charakterizoval námět takto: „Král se baví je vynikající syžet a možná největší drama moderní doby. Triboulet je postavou hodnou Shakespeara. Tento příběh se nemůže minout účinkem!“ To ještě netušil, jaké komplikace s tímto námětem bude mít. Situace v Benátkách byla složitá. V roce 1848 sice lid vyhnal Rakušany a obnovil republiku, ale po čase se kvůli špatné koordinaci italských vlastenců a malé hmotné základně habsburská vojska vrátila do města. Cizí cenzura zakázala novou Verdiho operu Kletba, což byl původní název opery Rigoletto. Námitky vzbuzovala nemorálnost, zavražděná Gilda v pytli, Monteronova vzpoura proti králi, který je líčen jako prostopášný svůdce, a také to, že hlavní postavou je hrbatý šašek. Verdi byl zákazem zničen, a proto i ochoten ke změnám, které navrhl benátský policejní ředitel Carlo Martello. Změnil se název opery, Triboletto byl přejmenován na Rigoletta a z Františka I., krále Francie, se stal vévoda z Mantovy. Morální zvyky renesančních dvorů byly podobné, a tak přemístěním námět neutrpěl na věrohodnosti.

Nejvíce Verdiho fascinovala rozporuplná postava šaška Rigoletta, který na jedné straně až příliš podporuje svého nemorálního pána a na straně druhé je milujícím otcem a svou dceru před společností vévody schovává a chrání. Zvraty, napětí, vášeň a obrovské situace vedly skladatele k vytvoření svébytného italského dramatu s hudebně-dramatickým napětím, vzrušenou melodikou, jednotou slova i hudby a s recitativy více sledujícími děj i význam slova. Árie Gildy, Rigoletta a vévody patří k nejznámějším v operní literatuře. Kvartet z posledního dějství je pozoruhodný stejně jako znázornění bouře chromatikou sboru. Hitem je kancona vévody o „měnivém srdci ženy“.

Mezi hlavní témata patří jednak složitá postava Rigoletta, dále naplnění kletby a z dnešního pohledu paradox lidských osudů – Rigoletto se snaží ochránit svou dceru před špatnou společností a dostane ji ten nejhorší, kterému on sám pomáhá. Nezkušená Gilda obětuje svůj život za špatného člověka – vévodu.  Rigoletto přichází o nejcennější bytost a ztrácí smysl života. Paradoxem je i způsob vraždy – mladá dívka končí svůj život v pytli rukou nájemného vraha a jeho sestry, kteří žijí na okraji společnosti. Vykřičníkem celého dramatu je nepotrestání hlavního protagonisty zla – vévody.

Mocní páchají svinstvo a všichni se bojí nejen vévody, ale také šaška Rigoletta, jeho pomocníka. Společnost musí snášet jeho ponižování a zesměšňování. Pohár přeteče a pánové si vychutnají pomstu – unesou Gildu a předhodí ji vévodovi. Hlavní postava jde vědomě či nevědomě špatnou životní cestou a tragický konec, tj. smrt Gildy, nastoluje myšlenku nespravedlnosti a také vítězícího zla. Potrestán není strůjce zla, ale jeho nohsled, jeho šašek, který byl asi ze strachu o svou dceru přehorlivým slouhou a choval se ve společnosti velmi arogantně. Teprve kletba Monterona v něm vzbudí uvědomění a strach. Najme si vraha a chce, aby vévodu zabil, ale Gilda se nechává zabít místo něj. Rigoletto tak zaplatil vraždou své dcery.

čeština

Föreställningskrediter (Medverkande & produktionsteam )

Medverkande

Besättning

Ensemble