Organization

Admin

Janáček Brno International Festival

Pianista

Marek Kozák

Śpiewak

Simona Šaturová

Voice

Sopran

Simona Šaturová a Marek Kozák

Brno

Czechy

Villa Tugendhat

Simona Šaturová a Marek Kozák: Concert Various (+3 More)

Public

Eklogen, Op.11

Village Scenes, Sz. 78

Ej, srdenko moje (Oh, My Heart So Wretched)

Recital

Simon Samuel

Approved

Simona Šaturová a Marek Kozák: Eklogen, Op.11 Novák, V. (+3 More)

The singing recital of the soprano Simona Šaturová, who is almost a legend in the field of early music interpretation, will present a song recital of Czech, Slovak and Hungarian composers of the 20th century who significantly turned to folklore in their works.

A selection of Moravian folk poetry in songs by Leoš Janáček (1854–1928) will be performed, one of the most remarkable compositions of the composer’s folk period, which still amazes with its unconventionally designed piano accompaniment. 

The Slovak composer Eugen Suchoň (1908–1993), who was three generations younger, was also involved in folklore throughout his life. Many of his compositions strongly reflect this interest. It is no different in the case of the arrangements of six Slovak songs, Songs from the Mountains, which were written in 1941. 

Suchoň’s teacher Vítězslav Novák (1870–1949) also went through a distinctly folkloristic period, especially in the 1890s, when he fell in love with Moravian folk song. It was then, in 1896, that he wrote his Eclogues for piano, which he dedicated to Johannes Brahms. 

Folklore was also fated to the work of the Hungarian composer Béla Bartók (1881–1945), who, like Janáček, was interested in collecting folk songs, their adaptations and the theory of folk music. In 1924 he compiled a series of arrangements of folk songs he had collected in 1915–16 in the Zólyom region and its surroundings, now part of Slovakia. Originally five songs for female voice and piano, Bartók completed them in December 1924 and dedicated them to his second wife Ditta. Later he reworked three of them for female voices and orchestra. 

Janáček’s piano cycle On the Overgrown Path also contains an experience of Moravian folklore, albeit in a much more hidden form. Janáček wrote these piano pieces with a strongly autobiographical subtext in 1900–1908 and gave them poetic titles. 

The youngest of the composers whose work will be heard at the recital is Klement Slavický (1910–1999). This composer also clung to the folkloric roots of his nation, especially in moments of its threat, whether it was the Nazi or later the Communist atrocities. The song cycle Oh, My Heart So Wretched was created in 1954.

Jiří Zahrádka

English

Das Gesangsrezital der Sopranistin Simona Šaturová, die im Bereich der Interpretation Alter Musik wohl bald als Legende gelten kann, präsentiert Lieder tschechischer, slowakischer und ungarischer Autoren des 20. Jahrhunderts, die sich in ihrem Werk eingehender mit der Folklore auseinandergesetzt haben.

Es erklingt eine Auswahl aus der Mährischen Volkspoesie in Liedern von Leoš Janáček (1854–1928), einer der bemerkenswertesten Kompositionen aus Janáčeks folkloristischer Phase, die bis heute durch ihre unkonventionelle Klavierbegleitung für Aufsehen sorgt.

Der um zwei Generationen jüngere slowakische Komponist Eugen Suchoň (1908–1993) hat sich gleichfalls sein ganzes Leben lang der Folklore gewidmet. Viele seiner Kompositionen spiegeln dieses Interesse deutlich wider. Dies gilt auch für seine Adaption von sechs slowakischen Liedern, die 1941 unter dem Titel Lieder aus den Bergen entstanden.

Auch Suchoňs Lehrer Vítězslav Novák (1870–1949) machte vor allem in den neunziger Jahren eine ausgeprägte folkloristische Phase durch, als er seine Liebe zum mährischen Volkslied entdeckte. Gerade in jener Zeit entstand 1896 auch seine Ekloge für Klavier, die er Johannes Brahms widmete.

Auch das Werk des ungarischen Komponisten Béla Bartók (1881–1945) war spürbar durch die Folklore geprägt. So wie auch Janáček beschäftigte er sich mit dem Sammeln von Volksliedern, ihrer Adaption und mit der Theorie der Volksmusik. Im Jahr 1924 stellte er eine Sammlung von Adaptionen zusammen, die auf Volksliedern basieren, welche er in den Jahren 1915–1916 in der Umgebung von Zólyom, dem heutigen slowakischen Zvolen, gesammelt hatte. Den ursprünglichen Zyklus von fünf Liedern für Frauenstimme und Klavier vollendete Bartók im Dezember 1924 und widmete ihn seiner zweiten Ehefrau Ditta. Später überarbeitete er drei der Lieder für Frauenstimmen und Orchester.

Janáčeks Klavierzyklus Auf verwachsenem Pfade zeigt ebenso Anklänge an die mährische Folklore, wenngleich in deutlich versteckterer Form. Diese Klavierstücke mit stark autobiografischem Unterton schrieb Janáček in den Jahren 1900–1908 und gab ihnen poetische Namen.

Der jüngste unter den Autoren, deren Werke im Rahmen des Rezitals erklingen, ist Klement Slavický (1910–1999). Auch dieser Komponist suchte die volkstümlichen Wurzeln seiner Nation, vor allem in Zeiten ihrer Bedrohung, sei es durch die Nationalsozialisten oder später in der kommunistischen Ära. Sein Liedzyklus Oh, mein Herz entstand im Jahr 1954.

Jiří Zahrádka

Deutsch

Pěvecký recitál sopranistky Simony Šaturové, která je bezmála legendou na poli interpretace staré hudby, přinese písňový recitál českých, slovenských a maďarských autorů 20. století, kteří se ve svém díle výrazněji obraceli k folklóru.

Zazní výběr z Moravské lidové poezie v písních Leoše Janáčka (1854–1928), jedné z nejpozoruhodnějších kompozic skladatelova folkloristického období, která dodnes udivuje svým netradičně řešeným klavírním doprovodem. 

Také o dvě generace mladší slovenský skladatel Eugen Suchoň (1908–1993) se folklórem zabýval po celý svůj život. Mnohé jeho kompozice tento zájem výrazně reflektují. Nejinak je tomu i v případě úprav šesti slovenských písní Piesne z hôr, které vznikly v roce 1941. 

Také Suchoňův učitel Vítězslav Novák (1870–1949) prošel především v devadesátých letech výrazně folkloristickým obdobím, kdy si zamiloval moravskou lidovou píseň. A právě tehdy, v roce 1896, napsal své Eklogy pro klavír, které věnoval Johannesu Brahmsovi.  

Folklór byl také osudový pro dílo maďarského skladatele Bély Bartóka (1881–1945), který se stejně jako Janáček zabýval sběrem lidových písní, jejich úpravami i teorií lidové hudby. V roce 1924 sestavil sérii úprav lidových písní, které nasbíral v letech 1915–16 v Zólyomském kraji a jeho okolí, které je dnes součástí Slovenska. Původně pět písní pro ženský hlas a klavír dokončil Bartók v prosinci roku 1924 a věnoval je své druhé ženě Dittě. Později tři z nich ještě přepracoval pro ženské hlasy a orchestr. 

Janáčkův klavírní cyklus Po zarostlém chodníčku v sobě nese také zkušenost s moravským folklórem, i když v daleko skrytější podobě. Tyto klavírní skladby se silně autobiografickým podtextem Janáček napsal v letech 1900–1908 a opatřil je poetickými názvy. 

Nejmladším z autorů, jejichž dílo zazní na recitálu, je Klement Slavický (1910–1999). I tento skladatel přilnul k folklórním kořenům svého národa, zvláště ve chvílích jeho ohrožení, ať už to byla zvůle nacistická, či později komunistická. Písňový cyklus Ej, srdénko moje vznikl v roce 1954.

Jiří Zahrádka

čeština

Simona Šaturová a Marek Kozák by Novák, V., Bartók, Slavický, Various, od (2023/2023), Villa Tugendhat, Brno, Czechy

Udział w spektaklu (Obsada & realizacja )

Załoga

Program, informacje i streszczenie

Zdjęcia

Dalsza lektura

Daty i miejsca występów

Miejsca