Name: A1 Symfonické Variace
Start: 2024-10-03T00:00:00.000Z
End: 2024-10-03T00:00:00.000Z
Location: Zlín Congress Centre (Kongresové centrum Zlín)

Admin

Bohuslav Martinů Philharmonic Orchestra

Orchestra

Violonchelista

Petr Nouzovský

Violonchelo

Dirección orquestal

Tomáš Brauner

Zlín Congress Centre (Kongresové centrum Zlín)

A1 Symfonické Variace

Zlín

Chequia

Concert

Concierto

Concierto para violonchelo y orquesta en si menor, op. 104

Overture for orchestra, H. 345

Symphonic Variations, op.78

Joshua Dos

Válido

„Nahoře huhňá a dole brumlá,“ prohlásil kdysi Antonín Dvořák na adresu violoncella. Z těchto slov je patrné, že skladatel tomuto nástroji zprvu neprojevoval přílišnou náklonnost, nicméně svůj poněkud rezervovaný pohled na violoncello naštěstí v průběhu svého života přehodnotil. To dokládá vznik dvojice jeho violoncellových koncertů, z nichž ten novější z roku 1895 je díky mimořádnému hudebnímu zpracování považován za vůbec nejkvalitnější sólový koncert, jaký kdy byl pro tento nástroj s bohatým a vřelým zvukem zkomponován. Dílo vzniklo na americkém kontinentu, není však oslavným ohňostrojem, z něhož by vyzařoval bezbřehý optimismus či snad exploze radosti. Jedná se o hudební vyprávění spíše intimního, melancholického charakteru, o kompozici odrážející mimo jiné Dvořákův stesk po domově, který skladatel v posledních letech svého pobytu v Americe pociťoval.

Druhou polovinu večera otevře Předehra pro orchestr z roku 1953, kterou její autor Bohuslav Martinů zkomponoval během pěti dnů v rámci pobytu ve svém oblíbeném Nice na francouzské riviéře. Svěží opus je koncipován ve formě koncertní ouvertury v neoklasicistním stylu, v níž Martinů uplatnil svou oblíbenou barokní techniku concerta grossa.

Závěrečná část koncertu bude věnována Symfonickým variacím na původní melodii Antonína Dvořáka, kterou skladatel vytvořil jako hudební doprovod k veršům básně Já jsem huslař přeubohý ze sbírky Adolfa Heyduka. Původně byla tato melodie koncipována jako píseň pro mužský sbor, avšak o několik let později ji Dvořák přepracoval do čistě symfonické podoby. V této formě sestává z tématu a následně souboru 27 krátkých variací, závěr tvoří efektní fuga, která se ke konci promění v bujarou českou polku. Stojí za zmínku, že vídeňské provedení tohoto díla roku 1877 si nenechal ujít ani uznávaný Johannes Brahms, který vyzdvihl Dvořákův mistrovský způsob zpracování variací a který po koncertě projevil své uznání tím, že Dvořákovi daroval „překrásnou špičku na doutníky.“

čeština

Créditos de presentación (Elenco & Equipo )

Instrumentación

Ensamble