Korejská Hudba A Mendelssohn by Soonmee Kahng, Mendelssohn, De la (2017/2017), Dirijor Heiko Mathias Förster, Dům kultury města Ostravy (Janáčkova filharmonie Ostrava), Ostrava, Czech Republic

Mimořádný koncert připravila Janáčkova filharmonie Ostrava pro své posluchače 13. září 2017. Večer bude patřit současné korejské skladatelce Soonmee Kahng, která za svou tvorbu získala již několik národních ocenění. Zazní tři její skladby nazvané Do We Come From Where We Are Going, Children, Their Pureness a Barachum. Program završí uvedení Mendelssohnovy Symfonie č. 5 tzv. Reformační. Ve skladbě o čtyřech částech Do We Come From Where We Are Going aneb Odkud přicházíme a kam jdeme? se Soonmee Kahng se pokusila vyjádřit krásu přírody a života v ní. V díle využila také deageum (korejská tradiční bambusová flétna). Hudba kusu nazvaného Children, Their Pureness je inspirována třemi malbami zobrazujícími mladé chlapce, kteří se často objevují v nevinných i humorných podobách v různých formách umění. Čistota, kterou představují, je vyjádřena v hudbě mimo jiné i za pomoci tradičního korejského nástroje kajagum, který patří mezi citery. Původní měl dvanáct strun, ale existují také verze s 21 a více strunami. Soonmee Kahng skladbu původně napsala pro tradiční korejský orchestr a kajagum o 18 strunách, v Ostravě ale zazní jeho přepracovaná verze pro „západní“ orchestr a kajagum o 24 strunách. Barachum (pro soprán a orchestr), což je název třetí zařazené skladby Soonmee Kahng, je buddhistický rituální tanec a skladba je jeho osobitým autorčiným ztvárněním. Přestože Symfonie D dur op. 107 „Reformační“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho (3. 2. 1809 Hamburg – 4. 11. 1847 Lipsko) nese pořadové číslo pět, vznikla ve skutečnosti jako druhá a skladatel ji vytvořil ve svých 21 letech. Byla komponována k oslavám třístého výročí předložení augsburské konfese císaři Karlu V. (25. června 1530). Mendelssohn započal práci na dílu během svého pobytu v Anglii na podzim roku 1829. Celou skladbu plánoval dokončit v lednu následujícího roku a provést na berlínských oslavách, které byly pořádány pod patronací pruského krále Friedricha Wilhelma III. v červnu 1830. Díky nepředvídaným zdravotním potížím však Mendelssohn kompozici dokončil až v květnu. Zůstává dodnes ne zcela vyjasněné, proč skladba nebyla přijata do rámce oslav. Pravděpodobně byla dokončena již příliš pozdě a nehodila se velmi do programového plánu, který se skládal výhradně z vokálních skladeb sakrálního charakteru. Někteří badatelé se domnívají, že přestože byl Felix Mendelssohn vychován jako protestant, mohl být vnímán jako nepřijatelný jeho židovský původ. Skladatel sám se nicméně dál snažil symfonii propagovat a uvést ji na některém z koncertů v Německu. To se mu překvapivě podařilo po velkém úsilí až v listopadu roku 1832 v Berlíně. Toto provedení zůstalo navíc jediné, k němuž došlo během Mendelssohnova života. V první větě symfonie vstupuje fanfárový motiv s běhy smyčců do kontrastu s motivem tzv. Drážďanského amen (sekvence šesti tónů zpívaná společně katolíky i luterány při bohoslužbě v saské královské kapli v Drážďanech). Toto krátké téma, které bylo později využito např. Richardem Wagnerem v jeho opeře Parsifal, se objevuje poprvé na konci pomalého úvodu a znovu v nejrůznějších variacích v dalším průběhu věty. Následují dvě krátké prostřední části – scherzózní druhá a lyrická třetí. Poslední věta je zahájena citací chorálu Ein feste Burg ist unser Gott (Hrad přepevný jest Pán Bůh náš), melodií z pera Martina Luthera na německý text podle 46. žalmu, na níž je vystavěna gradace směřující k triumfálnímu závěru. Vstupenky na tento zajímavý koncert pořídíte v Janáčekpointu, online na www.jfo.cz nebo v pobočkách OIS již za 50 Kč. Pro abonenty Janáčkovy filharmonie je tento koncert bonusem, mají vstup zdarma. Tento se koná v rámci projektu Performing Arts Korejské umělecké rady, která podporuje uvádění vybraných orchestrálních kompozic.