Organization

Singer

Tenor

Aleš Briscein

Lensky

Vojtěch Vymazal

Dítě

Vilém Langášek

Mezzo-soprano

Jana Hrochová

Larina

Soprano

Lucie Hajková

Tatiana

Linda Ballová

Contralto

Václava Krejčí Housková

Olga

Yvona Škvárová

Filippyevna

Jitka Zerhauová

Baritone

Jiří Brückler

Eugene Onegin

Svatopluk Sem

Peter Berger

Ondřej Koplík

Bass

Jiří Sulženko

Prince Gremin

Jan Šťáva

Kornél Mikecz

Zaretsky

Petr Karas

Vít Nosek

Triquet

Petr Levíček

Stage director

Martin Glaser

Conductor

Robert Kružík

Jakub Klecker

Lighting designer

Martin Špetlík

Costume designer

Markéta Sládečková

Set designer

Pavel Borák

Choreographer

Martin Pacek

Dramaturge

Patricie Částková

Chorus master

Pavel Koňárek

Martin Novotný

Setník

Pavel Valenta

Peasant

Robert Musialek

Martin Pavlíček

Daniela Straková-Šedrlová

ND Brno

ruščina

Yevgeny Onegin -  (Eugene Onegin)

Brno

Czech Republic

Janáčkovo divadlo

Yevgeny Onegin Tchaikovsky,P

Public

češčina

angleščina

nemščina

Approved

Eugene Onegin, a young dandy from St. Petersburg, bored by the social life in that city, flees to the countryside where he meets the young, naïve Tatyana. He coldly rejects Tatyana´s love, but several years later he comes to understand what a mistake he has made, and that it can no longer be corrected. The verse novel by Alexander Sergeyevich Pushkin, published in 1823-1831, became very popular in Russian society. It is no wonder that Tchaikovsky reached for it when he was searching for a theme for his fourth opera, or that he and the librettist Shilovsky kept an extensive part of Pushkin´s original text for the libretto. The composer subtitled the work a lyrical scene in three acts and, truly, Eugene Onegin is a remarkable combination of very intimate, chamber-style scenes with a theme that is most untypical and simple for a 19th century opera, a fact which lies in contrast with its romantic orchestration and choral scenes. It must be said that Tchaikovsky´s music strengthened the trueness and depth of Pushkin´s story, and particularly the moments when the main characters confess their love – whether it be Tatyana’s famous letter scene, Lensky´s farewell to life or Prince Gremin´s aria – rightfully rank amongst the most famous scenes in the opera repertoire. After a very successful production of The Queen of Spades, Eugene Onegin sees the return of director Martin Glaser to the works of P. I. Tchaikovsky, one of the greatest personalities of Russian romanticism.

English

Der junge Dandy Eugen Onegin flieht, gelangweilt vom gesellschaftlichen Leben Sankt Petersburgs, aufs Land, wo er die naive junge Tatjana kennen lernt. Kühl weist er die Liebe zurück, in der Tatjana für ihn entbrennt, um einige Jahre später zu begreifen, welchen Fehler er begangen hat und dass er ihn nicht mehr korrigieren kann. Der in den Jahren 1823–1831 erschienene Versroman von Alexander Puschkin wurde in der russischen Gesellschaft sehr populär, und so kann es nicht verwundern, dass Tschaikowsky gerade hier fündig wurde, als er ein Sujet für seine vierte Oper suchte, und zusammen mit seinem Librettisten Schilowski umfangreiche Passagen von Puschkins Ausgangstext beibehielt. Der Komponist gab seinem Werk den Untertitel Lyrische Szenen in drei Akten, und tatsächlich kombiniert Eugen Onegin in recht ungewöhnlicher Weise eher intime Szenen eines für die Oper des 19. Jahrhunderts eigentlich untypischen, simplen Sujets mit einer romantisch gefassten Orchestrierung und ebensolchen Chorszenen. Es darf gesagt werden, dass Tschaikowskis Musik die Authentizität und Tiefe von Puschkins Romanhandlung noch weiter steigerte und vor allem die Momente der Liebensgeständnisse der Haupthelden – sei es die Briefszene der Tatjana, Lenskis Abschied vom Leben oder die Arie des Fürsten Gremin – mit Recht zu den berühmtesten Passagen des Operngenres zählen. Nach der sehr erfolgreichen Inszenierung von Pique Dame markiert Eugen Onegin die Rückkehr von Regisseur Martin Glaser zum Werk Tschaikowskis, des größten Komponisten der russischen Romantik.

Deutsch

Mladý petrohradský švihák Evžen Oněgin znuděn společenským životem ve městě utíká na venkov, kde se setká s naivní mladičkou Tatianou. Chladně odmítá lásku, kterou k němu Tatiana vzplane, aby o několik let později pochopil, jaké chyby se dopustil, a že ji již nelze napravit. Veršovaný román Alexandra Sergejeviče Puškina, který vycházel v letech 1823–1831 se stal v ruské společnosti velmi populárním a není divu, že po něm Čajkovskij sáhnul, když hledal námět na svou čtvrtou operu, a že spolu s libretistou Šilovským zachovali v libretu rozsáhlé části originálního Puškinova textu. Skladatel dal dílu podtitul lyrické scény o třech jednáních a skutečně Evžen Oněgin je pozoruhodným skloubením velmi komorních a intimních scén námětu vlastně netypického a prostého pro operu 19. století v kontrastu s romanticky pojatou orchestrací a sborovými scénami. Dlužno říci, že Čajkovského hudba ještě umocnila opravdovost a hloubku příběhu Puškinova příběhu a především momenty vyznání lásky hlavních hrdinů – ať to je slavná dopisová scéna Tatiany, Lenského loučení se životem či árie knížete Gremina – patří právem k nejslavnějším v operním repertoáru. Po velmi úspěšné inscenace Pikové dámy je Evžen Oněgin návratem režiséra Martina Glasera k dílu P. I. Čajkovského, velikána ruského romantismu.

čeština

Krediti za predstavo (Zasedba in producentska ekipa )

Igralska zasedba

Posadka