The Cunning Little Vixen by Janáček, sob. 17 nov. 2018, Od (2018/2018), Režija: Jiří Heřman, Dirigent Marko Ivanović, Janáčkovo divadlo, Brno, Czech Republic

Žádná opera není tak spojena s Brnem a jeho okolím jako Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky, proto nová inscenace, která zahájí slavnostně tento ročník festivalu, bude dílem souboru Janáčkovy opery NdB. Do světa Janáčkových oper s ní poprvé vstoupí režisér Jiří Heřman, umělecký šéf brněnského operního souboru. Každá Janáčkova opera je originálem a nejinak tomu je v případě Příhod lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná svět lidský s tím zvířecím. Je lyrická a melodická, jiskří humorem, laskavým a trošku janáčkovsky pichlavým zároveň a zaujme zemitostí a laskavou životní filozofií o věčném koloběhu života. Na počátku příběhu o mazané lišce bylo rozhodnutí brněnské redakce Lidových novin pravidelně přinášet svým čtenářům kreslené obrázky s vtipným textem. Mezi oslovenými malíři byl i Stanislav Lolek (1873-1936), velký milovník přírody a původní profesí myslivec. Lolek se nejdříve zdráhal, ale redaktor Markalous v jeho ateliéru objevil schované pod hromadou starého harampádí zaprášené kresby o zuřivém myslivci se zježenými vousy a prohnané lišce. Šéfredaktorovi Heinrichovi se obrázky líbily a pověřil Rudolfa Těsnohlídka (1882-1928), aby k nim napsal doprovodné texty. Domácnost u Janáčků patřila k pravidelným čtenářům Lidových novin a skladatele kreslené příběhy zaujaly. O prázdninách roku 1921 si začal dělat náčrt scénáře nové opery o Bystroušce a pracovat na libretu podle Těsnohlídkových textů. Přípravy na komponování opery zahrnovaly i důkladné studium o životě lišek: Janáček si nechal od svého hukvaldského přítele, statkáře Ludvíka Junga, poslat zprávu o tom, kdy lišky dospívají, kolik mívají liščat, jak dlouho jsou březí a jak často vrhnou mladé. Při pobytech v Hukvaldech skladatel často vyrážel do lesa s hajným Sládkem, který vystopoval liščí doupě, a společně pozorovali skotačící mladé lišky. Z původních kapitol Těsnohlídkova seriálu Janáček vybral jen deset, zdůraznil svět zvířat a zmenšil množství vystupujících lidských postav. Těsnohlídkovo vyprávění končí svatbou Bystroušky a Zlatohřbítka. Janáček se však oproti původní předloze odhodlal k závažné změně a nechal hlavní postavu zemřít, neboť jako pravý dramatik cítil potřebu katarze. Příhody lišky Bystroušky měly světovou premiéru v brněnském divadle 6. listopadu 1924. Hudebního nastudování se ujal velký propagátor Janáčkova díla, tehdejší šéf opery dirigent František Neumann.